Škola je nejlepší investicí, kterou jsem v životě udělal,“ říká Jan Rýdl.
30. 06. 2021
Výroba a technologie, Management a řízení, Průmysl 4.0 & Vzdělávání, Výzkum, vývoj a inovace
V 90. letech jsme zrušili duální systém výuky učňovského školství a zatím ho nezavedli zpět. Po 30letech se tak nejen české strojírenství potýká s nedostatkem kvalitních řemeslníků a odborníků. Jeden z nejstarších českých strojírenských podniků však našel řešení. Rozhovor s Janem Rýdlem mapuje zkušenosti na jeho cestě k vybudování firemní odborné školy
MM: Na podzim roku 2016 jste otevřeli firemní Střední průmyslovou školu TOS Varnsdorf. Jaká byla vaše nejsilnější motivace? Systém státního technického školství vám nevyhovoval?
Ing. Rýdl: TOS Varnsdorf měl vždy vlastní strojírenské učiliště. V 90. letech se bohužel od zprivatizované firmy odtrhlo a tento stav trval přibližně 20 let. V roce 2014 jsme na poradě strategickému týmu TOS Varnsdorf zjistili, že generace, kterou původně dodávalo učiliště TOS, bude postupně odcházet na odpočinek, a my ji nemáme čím nahradit. Kvalita absolventů státních škol byla naprosto nedostačující. Situaci bylo třeba řešit. Přišel jsem s návrhem, že vstoupíme do státní školy jako partner. Poskytli jsme jí cca 1 milion korun příspěvku na investice do vybavení. Recipročně jsme nabízeli spolupráci ve formě účasti na přijímacích a maturitních zkouškách, v oblastech výchovných programů a v řízení odborného výcviku. Když jsme s panem ředitelem mluvili o dalších investicích, pečlivě naslouchal. Následně jsem však obdržel dvoustránkový dopis paragrafů, jak naše požadavky nelze akceptovat, jelikož jsou v rozporu se školským zákonem.
Jan Rýdl je členem správní rady firmy TOS Varnsdorf, kde od roku 1994 působil jako generální ředitel a předseda představenstva. Je také předsedou představenstva dceřiné společnosti TOS Kunming v Číně. Za jeho vedení se podnik, který byl původně před bankrotem, transformoval do rodinné firmy známé dnes na celém světě díky technické úrovni a kvalitě obráběcích strojů. Do skupiny patří výrobní závody v Číně a Rusku. Působil také jako prezident Svazu strojírenské technologie a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy. V roce 1997 vyhrál soutěž Manažer roku a v roce 2018 získal titul Manažer čtvrtstoletí v soutěži manažerů, kterou každoročně vyhlašuje Česká manažerská asociace a Svaz průmyslu ČR. Ve stejném roce mu Hospodářská komora ČR udělila i ocenění nejvyšší, Merkurovu medaili. Ta je udělována za skutečně mimořádný přínos českému hospodářskému prostředí s přesahem do zahraničí. V roce 2020 mu prezident republiky udělil státní vyznamenání Medailí za Zásluhy I. stupně za zásluhy o stát. (Zdroj: archiv J. Rýdla)
V roce 2015 jsem začal jednat s příslušným krajským úřadem za účelem zřízení vlastní školy. Byla to anabáze trvající dva roky. Nakonec se vyplatila a na podzim 2016 jsme otevřeli první ročník SPŠ TOS Varnsdorf. Začínali jsme v provizorních prostorách firmy, které nám vydržely tři roky. Bylo nutné se podívat po novém objektu. Krajský úřad měl množství nevyužitých prostor bývalých škol. Požádali jsme, aby nám některé pronajal. Zase obrovský problém. Sáhli jsme do svých zdrojů a zrekonstruovali za 120 milionů starší objekt. V roce 2019 jsme otevřeli novou budovu školy.
MM: Duální školství bylo u nás v 90. letech zrušeno. Kde jste hledal inspiraci a zkušenosti? Jaké jsou principy řízení školy?
Ing. Rýdl: Zkušenosti k tomuto náročnému projektu jsem získával postupně. Byl jsem členem týmu Národního ústavu vzdělávání, který měl za úkol v projektu podpory spolupráce škol a firem Pospolu navrhnout ministru školství a vládě návrat k duálnímu systému výuky. Další výborná zkušenost bylo členství v předsednictvu Svazu průmyslu a dopravy, kde jsem měl problematiku školství na starosti.
V naší škole pracujeme v souladu se školským zákonem. Kromě Školské rady dané zákonem máme i Správní radu složenou ze zástupců 20firem, které mají zájem o naše absolventy. Všechny se podílejí na praktické výuce žáků. Spolupráce je skutečně výborná. Absolvent má zkušenost nejen z obráběcích strojů značky TOS Varnsdorf, ale i z výroby potravinářských strojů a dalších oborů zúčastněných firem. Mají komplexní přehled o strojařině, včetně specializací, kde absolvují odborný výcvik. Se studenty nemáme uzavřené žádné zavazující smlouvy. Naopak, povinností firmy je vytvořit takové podmínky, aby žák chtěl ve firmě pracovat. Po letech fungování školy musím potvrdit, že se nám tento přístup vyplatil. Ve většině případů firmu poznají, navazují kontakty a zůstávají.
Střední průmyslová škola TOS Varnsdorf byla otevřena na podzim 2016. Od roku 2019 se nachází v rekonstruovaném objektu bývalé výrobní haly v areálu firmy. Náklady na rekonstrukci činily120 milionů a byly plně hrazeny z vlastních zdrojů. (Zdroj: SPŠ TOS Varnsdorf)
MM: Domnívám se, že takový projekt není jednoduché realizovat? S odstupem času, vyplatilo se vám vynaložené úsilí a investice?
Ing. Rýdl: Založení školy bylo složité rozhodování. Věděli jsme, že její realizace a provoz budou finančně i organizačně náročné. Škola je nejlepší investicí, kterou jsem kdy udělal. I přes složité ekonomické hodnocení návratnosti bychom bez jejího fungování ohrozili další vývoj TOS Varnsdorf. Kvalita lidí, která byla nabízena na trhu práce, absolutně neodpovídala našim potřebám. Vím, že jsme šli správnou cestou. První absolventi, kteří přicházejí do výroby, jsou připraveni.
Samotná realizace projektu byla složitá. Jednání s krajskými úředníky bylo zdrženlivé, nevěřili nám. Situace se však postupně měnila. Dnes jsem členem Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost krajského zastupitelstva. Vnímání naší školy se změnilo a v současné době cítím podporu.
MM: Strojařina už asi není černé řemeslo, jak bývalo. Přesto, dařily se vám první nábory, jak jste je během minulých pěti let zvládali, včetně online výuky, která v období koronakrize postihla celé školství? Je motivace vašich studentů jiná než na jiných školách?
Ing. Rýdl: Samozřejmě jsme si byli vědomi, že o strojařinu moc zájem není. Již přes 30 let držíme tradici Dne otevřených dveří TOS Varnsdorf. Naši zaměstnanci se mohou pochlubit své rodině, v jakém prostředí pracují, čím se zabývají a co dokážou vyrobit. I díky této iniciativě je mínění o strojařině v našem regionu vcelku dobré. Dnes mimo areály firmy otevíráme veřejnosti i školu a seznamujeme především rodiče a jejich potomky s jejím fungováním.
Máme tři učební obory – obráběč kovů, strojní mechanik a elektromechanik. Žáci ve škole neplatí školné. Chceme, aby šanci dostaly i děti ze sociálně slabých rodin. Také nabízíme benefity, jako jsou stipendia, cestovné, ubytování a stravování. Byli jsme první, kteří na maturitní obory zavedli přijímací zkoušky a na učební obory vstupní pohovory. My nechceme vzít každého. Vybíráme si motivované uchazeče. Moto naší školy, které máme vytesané přímo u vchodu, je „Neumíš – naučíme Tě. Nemůžeš – pomůžeme Ti. Nechceš – odejdi“.
„V naší škole pracujeme v souladu se školským zákonem. Kromě Školské rady dané zákonem máme i Správní radu složenou ze zástupců 20firem, které mají zájem o naše absolventy. Všechny se podílejí na praktické výuce žáků. Spolupráce je výborná. Absolvent má zkušenost nejen z obráběcích strojů značky TOS Varnsdorf, ale i z výroby potravinářských strojů a dalších oborů zúčastněných firem,“ říká Jan Rýdl. (Zdroj: SPŠ TOS Varnsdorf)
Kapacita naší školy je cca 200 studentů. Firma školu financuje naprosto sama. Škola dostává pouze státní příspěvek na provoz nepokrývající ani mzdové náklady. Pro nás není až tak podstatné, jestli do výuky dáme o pár korun více, dbáme však na to, aby studenti měli o obor zájem a skutečně se chtěli něco naučit. Zatím se nám vždy podařilo všechny obory otevřít. Dokonce jsme si mohli v loňském roce vybírat.
Provoz školy byl v období koronakrize, tak jako ve většině škol, náročný. Jedno však nechápu– stát nechal pracovat firmy bez testování a následně jsme začali antigenní testování. Proč jsme stejný manuál nemohli použít i u učebních oborů? Teoretická výuka mohla být nahrazena odbornou praxí ve firmách. V TOS Varnsdorf jsme vytvořili příznivé podmínky pro naše zaměstnance, a zrovna tak jsme je mohli vytvořit i pro učně. Chodili by na praxi, která je pro ně stěžejní.
„Byli jsme první, kteří na maturitní obory zavedli přijímací zkoušky a na učební obory vstupní pohovory. My nechceme vzít každého. Vybíráme si motivované uchazeče. Moto naší školy, které máme vytesané přímo u vchodu, je ‚Neumíš – naučíme Tě. Nemůžeš – pomůžeme Ti. Nechceš – odejdi‘,“ vysvětluje principy a zásady fungování školy předseda správní rady SPŠ TOS Varnsdorf Jan Rýdl. (Zdroj: SPŠ TOS Varnsdorf)
MM: Kvalita firemní kultury se již delší dobu objevuje na prvním místě žebříčku preferencí nastupující mladé generace zaměstnanců. Kolik generací jste již ve škole vychovali, kolik cca procent žáků zůstalo v mateřské firmě? Máte nějaké konkrétní poznatky, jak se vám daří tuto mladou nastupující generaci začlenit do vaší firemní kultury?
Ing. Rýdl: Hovořil jsem o dnech otevřených dveří. Mládež a rodiče seznamujeme s hodnotami firmy, které jsou totožné s hodnotami školy. Jako příklad mohu uvést jednoduché pravidlo – kdokoliv půjde po škole a potká našeho žáka, neexistuje, aby ho nepozdravil. Je to drobnost, ale stejné pravidlo platí ve firmě. Já ještě říkám, přidejte k tomu úsměv.
Na odbornou praxi máme vyškoleno 75 instruktorů. Jedna z prvních zásad, které studentům zdůrazňují, je sounáležitost s firmou. V našem desateru manažera máme mimo jiné zakotveno– manažer, který si vytváří pseudoautoritu, mluví vulgárně a jeho vystupování je arogantní, tak bez ohledu na jeho odbornost nemůže dělat vedoucího pracovníka. Snažíme se s lidmi pracovat. Tyto principy platí téměř pro všechny firmy, které jsou zapojeny do činnosti naší školy. Se studenty nemáme problém. Většina z nich zapadne do party, ctí firemní zásady a hodnoty. Neexistuje případ, že by náš absolvent skončil na pracáku. Garantujeme všem absolventům, že své první zaměstnání mají u nás jisté. Jsme školou, která nebere každého. Nejde nám o kvantitu a s ní spojenou výši státního příspěvku, ale kvalitu každého, kdo se k nám hlásí. Chceme být výběrovou školou a myslím, že se nám to postupně daří.
MM: Učitelé v Česku jsou často přetížení a podhodnocení. V důsledku toho ze škol odcházejí kvalitní lidé. Jak se vám podařilo a daří přilákat a udržet si schopné pedagogy a mistry odborného výcviku?
Ing. Rýdl: Když jsme v roce 2016 začínali, udělali jsme s nastupujícími pedagogy dohodu. Kdo u nás pracuje, má o 10 % vyšší příjem než ve státní struktuře. Samozřejmě je tento benefit podmíněn jeho činností, vztahem k firmě a výsledky. Další finanční ohodnocení jde z fondu pana ředitele. Se vznikem školy se podařilo sehnat kvalitní tým pedagogů a mistrů odborného výcviku. Pedagogický sbor považuji za dobrý. Například v loňském roce z maturitních oborů 30%studentů pokračovalo na vysoké školy. I to je známka toho, že škola má úroveň.
Jan Rýdl společně s ředitelem SPŠ TOS Varnsdorf Františkem Hriczem. (Zdroj: SPŠ TOS Varnsdorf)
MM: Co byste poradil firmám, které se potýkají s nedostatkem kvalitních pracovníků? Zapadá koncept vaší firemní školy do celkové HR strategie firmy TOS Varnsdorf?
Ing. Rýdl: Založení firemní střední školy byla otázka dalšího rozvoje firmy. Během pěti až deseti let bychom neměli s kým pracovat. Všichni skloňují pojem know-how, ale co se pod ním skutečně skrývá? Není to jen konstrukce vynikajícího obráběcího stroje, ale následně musí přijít někdo, kdo stroj sestaví, seřídí a předá zákazníkovi. V tom je skryta největší část našich znalostí, které získávají praxí ruce studentů a absolventů naší střední školy. To neudělají konstruktéři, mistři, manažeři, a už vůbec ne ředitel. Šikovní mladí muži, kteří mají praxi, práce je baví, jsou progresivní – to je základní know-how, bez kterého nemůže zdravá firma fungovat.
MM: Děkuji vám za rozhovor.
